Uvedením Posledních svědků završuje nakladatel vydání pěti svazků
nositelky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové, které autorka
považuje za své kompletní knižní dílo. Jedná se, stejně jako v
ostatních jejích svazcích, o knihu sestavenou ze stovek rozhovorů,
jež Alexijevičová vedla s účastníky dějinných událostí. V případě
Posledních svědků jimi byli převážně váleční sirotci, kteří přežili
vyvražďování běloruského obyvatelstva německými zvláštními komandy
během druhé světové války. Kniha přináší mimořádné svědectví dětí o
nepředstavitelném rozsahu této katastrofy, při němž němečtí fašisté
zničili 619 vesnic i s obyvatelstvem, o utrpení běloruského lidu a
zejména pak o traumatech, které válka přináší těm nejmenším.