Lidové básně / Ozvěny - Wojciech Bonowicz

Nakladatelství Triáda, s.r.o. - <p></p><p> <strong>Auta a chleba</strong></p> <div>  </div> <div> Promiň mi zítřejší večer. Budeme si hrát:</div> <div> já zas budu mít ručičky. Ty budeš mít zase ruce.</div> <div> Nikdo koho bys nepřepral. Nikdo koho bys nezkrotil</div> <div> si netroufne do toho míchat. Vítejte ve světě síly!</div> <div> A tak jak jsem slíbil: nic se nebude psát.</div> <div> Budou primitivní lidé a primitivní nápady.</div> <div> Kruhy a obdélníky. Děsný vřískot.</div> <div> „Budeme si hrát.“ „Tak jo. Mám auta. A chleba.“</div> <div>  </div> <div>  </div> <div> <div> <strong>Sváteční odpoledne</strong></div> <div>  </div> <div> Znovu vzpomínáme na Osvětim a naše šťastné louky</div> <div> jak se chodilo na žáby potápky kde kdo bydlel</div> <div> jak se jmenovali sousedé (Fariaszewští). Na procházkách</div> <div> jsme trhali šťovík kopretiny rozkládali deku na břehu Soły</div> <div> a kolem se z domů linul bezpečný kouř. Otec říká:</div> <div> stále častěji se mi zdá že se vracím do Osvětimi</div> <div> z Krakova a z různých jiných míst.</div> </div> <p>  </p>