Paměť a dějiny č. 4/2017

Ústav pro studium totalitních režimů - <p>Rok, do kterého právě vstupujeme, končí číslicí osm, což je v našem prostředí nabito nemalým symbolickým významem. Osmičkovým rokům, které znamenaly ve dvacátém století pro naši zemi v souvislosti s totalitními režimy zásadní zlom, se proto bude postupně věnovat i revue Paměť a dějiny. Začínáme únorem 1948, od kterého zanedlouho uplyne sedmdesát let. Ke komunistickému puči a jeho souvislostem se v tomto čísle váže řada materiálů. Otiskujeme tajnou depeši, ve které američtí diplomaté analyzovali předúnorovou taktiku KSČ. Přinášíme též dosud nepublikované deníkové zápisky, ve nichž je zachyceno jedno z posledních veřejných vystoupení ministra zahraničních věcí Jana Masaryka (odehrálo se šest dní před jeho násilnou smrtí). Jedná se o poutavou reportáž, která jedinečným způsobem přibližuje vyhrocenou atmosféru tehdejších dní. Pohřeb Jana Masaryka je pak pojednán v dobové fotoreportáži a stejně tak i přehlídka SNB a dělnických milicí, kterou vítězní komunisté demonstrovali, že jsou kdykoliv připraveni sáhnout ke zbraním. Přetvořením dělnických milicí na známější a nechvalně proslulé Lidové milice se pak zabývá i jedna ze studií. Téma komunistického puče uzavírá materiál v rubrice Galerie o nezvládnutém slavnostním vyhotovení takzvané Ústavy 9. května, jež nově nastolený režim legitimizovala. Připomínáme však též další "osmičkové" výročí, které je téměř neznámé. V lednu před třiceti lety poprvé oficiálně navštívil Československo německý kancléř Helmut Kohl. Obsáhlá studie, která jeho návštěvu zasazuje do kontextu tehdejší mezinárodní politiky, nás uvádí do časů, kdy českoslovenští komunisté ještě zdánlivě neotřesitelně stáli na svých pozicích, ale jejich éra už se chýlila ke konci a demokraté znovu nalézali ztracené sebevědomí. </p>