Předposlední vlak - Petr Kukal

Druhé město - <p>Petra Kukala jsme v jeho předchozích sbírkách poznali jako citlivého polabského portrétistu, stejně jako básníka upírajícího zrak za obzor smyslově hmatatelné skutečnosti, kde se vidění a vědění stává jistotou jiného druhu. <br /> V Předposledním vlaku ho poznáváme i jako básnického "chvilkaře", tedy lyrického komentátora každodennosti. Okouzleného pozorovatele - ta palčivost muže středního věku! - dívčích krás i vnad, přičemž v konfrontaci s krajkovými podkolenkami zdravotních sestřiček se led středního věku ztenčuje na papír. Nějak se stalo, že lidé, jež tento "pražský chodec" a "vlakový jezdec" potkává, jsou už zpravidla mladší než on. <br /> Kde vlak životaběhu nabral zpoždění, někdy až pětadvaceti let? Kukal trošku znezvalovatěl, leč pořád je to on. Vnímavý, jemný, umný. <br /><br /> Jiří Trávníček </p>